Někdy jsem dočista divoká

liška štěkavá

s bratrem vlkem

vyji na měsíc.

Někdy, když jsem

obzvlášť laskavá

nechám se pohladit

a hodně milovanému tvorovi

dovolím, zvlášť, když mě

krmí bonbóny

aby z mé srsti

rezavé

odstranil

klíšťata.

Někdy proměním se

v ženu různých tváří

jsem hlubinná

jsem zákeřná

jsem překrásná.

A pak pokvokávám

něžňoulince

a zabíjím každého

      jen letmým skusem

      svých zubů dravých

kdo zlým pohledem

pohlédne

na má úchvatná

zrovinka

vysezená

mláďata.